Zámecké motto : Když to nejde tak, půjde to jinak a když už to vůbec nejde, tak to stejně nějak jít musí. Člověk dokáže víc, než si myslí, umí víc, než by věřil a vydrží víc, než by doufal, jen to nesmí vzdát, vždy může dál radost rozdávat. Nemůžu si pomoct, ale reportáž ze sobotního výletu musím začít těmito slovy paní kastelánky Krasavy z Nového Zámku u Rudoltic. Skoro dvouhodinový strhující výklad nás doslova odrovnal. Během té doby jsme se dopodrobna seznámili se smutnou historií, kdysi majestátního zámku. Zajímavé bylo i zámeckého sklepení. Jelikož zde byla poničena elektrická instalace, čekala nás prohlídka skoro 800m2 jen při svíčkách a světlem několika baterek a mobilních telefonů. Takřka hororová atmosféra prý uchvátila i českého spisovatele a záhadologa Arnošta Vašíčka, který torzo zámku několikrát navštívil. V minulých letech jsme navštívili v rámci Tříkrálových procházek hrady Helfštýn a Sovinec a iletos tomu nebylo jinak. Nový Zámek u Rudoltic je drobné torzo bývalého zámku jež dalpostavit v letech 1700 - 1712 Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, tehdejší majitel Lanškrounského panství, protože zámek v Lanškrouně byl zchátralý a kvůli své poloze i prostorovému umístění nevyhovoval požadavkům tehdejší doby. Pro stavbu zámku vyl vybrán " Rudoltický vrch" a stavební plán vyhotovil italský umělecký stavitel Domenico Martinelli. Zámek měl tvar velkého písmene " H " se čtyřmi nadzemními podlažími a 14 velkými místnostmi v nich. Centrální budova měla ještě páté podlaží. Řízením osudu ovšem zámek stál ve své původní podobě pouhé dva roky. Nedbalostí řemeslníků při drobné práci na střeše došlo v dubnu roku 1714 k zapálení budovy. Po velkému požáru zůstaly pouhé zdi stavby. V roce 1717 začala oprava zámku, ale druhý požár po zásahu bleskem v roce 1719 opět stavbu velmi poškodil. Kníže se však nedal od svého úmyslu znovuvybudování zámku odradit. Se svými čtyřmi věžemi a červenou taškovou krytinou byl nádhernou stavbou. Před velkolepým schodištěm se prostíral rybník dlouhý 23 sáhů. V roce 1754 byl však zámek potřetí zničen požárem a od té doby už nikdy nebyl postaven. V roce 1756 se zámek začal pozvolna bourat.Byla odstraněna celá stavba až na jedno věžovité nároží a zachována měla být i část sklepa. V šedesátých letech devatenáctého století dal správce knížecího pivovaru Stuchlík ( v blízkosti zámku mu po jeho smrti, nechali místní obyvatelé postavit pomník) zřídit zařízení a pavilóny,spojit udržované cesty,vybudovat velký taneční sál a na vysokém jilmu zabudovat vyhlídkovou plošinu z níž byl doširoka rozhled do krajiny. V tu dobu už byl ve věži zřízen oblíbený hostinec rodiny Kaupovy. Rozsáhlé podzemní prostory používal lanškrounský pivovar až do roku 1945. Po válce začala budova pomalu chátrat a byla ponechána svému osudu. Hned po revoluci se stala budova obětí dotačního podvodu a málem spadla úplně. Naštěstí počátkem tohoto století koupili budovu současní majitelé a daří se jim stavbu udržovat v takovém stavu v jakém se nachází. Ze " Zámečku" jsme pokračovali po zelené turistické značce směrem na Lanškroun. Zatím jsme se městu vyhnuli a kolem chatové osady nabrali směr k Lanškrounským rybníkům. Město zde vybudovalo naučnou stezku s mnoha zastaveními. Tím nejzajímavějším byla hláska na vrcholu bývalé sjezdovky. Jmenuje se to tady Na Kypuši. Z hlásky byl pěkný výhled na zasněžený Suchý vrch a Bukovku. Z hřebenu jsme sešli u Slunečního rybníka. Někteří z nás to tu začali poznávat. Kdysi jsme tudy projížděli v rámci cyklo turistiky Choceň - Medlov. Nedaleko rybníka se také nachází kamenná studánka Eduardův pramen. Dříve se nazýval Vápenný pramen, protože byl upraven z bělošedých opukových kamenů. Roku 1861 byl náročně přestavěn lanškrounskými ostrostřelci,kteří ho nazvali po svém hejtmanovi Eduardu Erxclebenovi. Cestou narazíte na mnoho lákadel pro volnočasovou aktivitu. Také jsme potkávali velké množství lidí, kteří si sem vyrazili zaběhat anebo jen absolvovat sobotní zdravotní procházku. Těsně před koupalištěm ještě na okraji jednoho rybníka stála i ptačí pozorovatelna, ze které byl také hezký výhled do okolí. To už se blížil cíl. Ten byl na náměstí Lanškrouně v Dělnickém domě. Nutno ještě poznamenat,že město nechalo označit všechny zdejší památky QR kódem po jehož načtení se dozvíte vše potřebné. Bohužel bylo po celý den trošku sychravo a tak podstatná část skupiny dala přednost před diplomem místnímu zájezdnímu hostinci Krčma. Ten byl založen v roku 1643 a v novodobé zástavbě byl nepřehlédnutelný. Sem se musíme ještě jednou vrátit. http://www.krcma-la.cz/ V teplu restaurace jsme zase trošku ožili a dobrá nálada celé skupiny pokračovala až domů.Hlavně průvodčí osobního vlaku z Lanškrouna do Třebové byl nezapomenutelný. Ne jenomže nás bavil svými fórky, ale dokázal i pozdržet na moje přání mezinárodní rychlík Váláškův expres, který nás později dopravil na Červenku. Myslím si, že většina účastníků byla z výletu nadšena za což ještě jednou paní kastelánce děkuji. Tak zase někdy nashle:-)) Všechny fotky také na Rajčeti : https://www.rajce.net/a16565654

Vyhlídka na skalnatém útvaru vrcholu Bradla je největší dominantou našeho okolí. Je logické, že po celý rok je o výhled z ní velký zájem, ne jenom z řad turistů. Už po čtyřiatřicáté tu na Nový rok, pořádá KČT TJ Uničov tradiční první výstup, který je zařazený do akce Novoroční čtyřlístek ( Jdi na Nový rok na výlet. Pozvi někoho ze svého okolí. Poznej kus přírody. Přispěj potřebným. ). Trasa pochodu není nikterak dána. K vrcholu se dostanete hned po třech turistických značkách. Červená spojuje Novou Hradečnou s Nedvězí, modrá Libinu a Lipinku no a zelená vede do Rohle. Tenhle rok vyšlo počasí na jedničku. Ráno trošku přituhlo. Modrá obloha a naprosté bezvětří snad zapříčinilo, že od samého rána na vrchol proudily davy turistů. V letošní konkurenci Novoročních výstupů ( Šumperk, Šternberk, Olomouc ) si troufnu říci, že Bradlo bylo co do návštěvnosti naprostá jednička. Uničovští turisté měli svou základnu v altánku na křižovatce turistických cest. Všichni zúčastnění zde dostali pamětní list a mohli si zakoupit i Novoroční čtyřlístek. Pod skalním útvarem jste zase narazili na moravské patrioty, kteří se k této akci před několika lety připojili a hrdě se hlásí k naší moravské příslušnosti. Na samotném vrcholu také vlála moravská vlajka. Kolem desáté hodiny byl výhled naprosto jedinečný. Zasněžený hřeben Hrubého Jeseníku nás přesvědčil, že zima je už definitivně tady. Nahoře jsme v příjemné společnosti přátel strávili dobrou hodinu. Rok 2020 je tady :-)) Všechny fotky z dneška také již tradičně na Rajčeti : https://www.rajce.net/a16553836

Tato již legendární akce, kterou mezi vánočními svátky pořádá SDH Bouzov, je snad naší nejnavštěvovanější akcí Spolku. Nejde tady ani tak o turistické výkony, spíše o možnost zbavit se nějakých přebytečných kalorií, které jsme nabrali za tři sváteční dny. Přesto jsem pro letošek připravil menší inovaci a tak se vlastně jednalo o první ostrý start nové sezóny. Vypravili jsme na Bouzov již tradičně autobus a k naší radosti bylo narváno až na půdu. Chvílemi to vypadalo na náš soukromý pochod. Proletující sníh a mrazivější ráno jenom umocňovali tento vánoční čas. Nutno podotknout, že mi s trasou pomáhal Jirka Obšel. Mým prvotním cílem byl start pochodu na autobusové zastávce Na Srdéčku nedaleko Ludmírova. Jirka tento start posunul až do Ponikve s tím, že projdeme Přírodní rezervací Rudka. Koncem listopadu jsem navštívil v MKZ Uničov zajímavou přednášku p. Kobzu z Českého rozhlasu Olomouc na téma Zábřežská vrchovina. A právě pod vlivem této besedy jsem k trase ještě připojil návštěvu pramenu potoka Špraněk, který se nachází v lesích mezi Ponikví a Ludmírovem. Tento ponorný potok je velmi důležitý pro vytváření podzemního světa zdejší lokality.. https://regiony.rozhlas.cz/ponorny-potok-spranek-stale-vytvari-kolem-javoricka-nove-nezname-jeskyne-7409546 Špraněk teče směrem na Kladky a poté se stáčí na Ludmírov. My však vyrazili zpátky směrem k PR Rudka. Zde se nachází nepřístupná jeskyně pojmenovaná po zdejším řídícím učiteli. Nám se podařilo do této Burianovi jeskyně, alespoň nakouknout. Cestu jsme si chtěli zkrátit přes les, ale trošku jsme začali bloudit. To správné dobrodružství mohlo začít. Největší atrakcí této krajiny je jednoznačně jeskyně Průchodnice, kterou najdete na stejnojmenném kopci (534 m n. m.) porostlém bukovým lesem. Z podloží vystupují dva vápencové skalní útvary. Větším z nich, dlouhým asi 60 m a vysokým v nejvyšším místě od úpatí asi 12 m, prochází tři chodbovité jeskyně, které jsou však bez krápníkových ozdob. Jelikož lze dvěma z nich pohodlně projít celým skalním masívem, dostalo podle toho toto místo i útvar přiléhavý název Průchodnice . V současnosti je PR obehnána plotem. Naštěstí jsou zde provizorní vstupy a tak tento klenot je stále přístupný lidem. To už jsme po červené turistické značce vyšli na silnici mezi Milkovem a Hvozdem. Některým z nás se v tu chvíli vrátily vzpomínky na podzimní fantastické cyklo Tři hrady. Právě těmito místy jsme trek vedli. V hospodě u Indiána ve Vojtěchově došlo k prvnímu občerstvení. Dále se pokračovalo právě po trase Třech hradů, neznačenou cestou do Kadeřína. K mému nadšení jsem zjistil, že je to tu jetelné a tak jsem pevně rozhodnut, že se sem brzo na kolech vrátíme. U staré hospody v Kadeříně jsme se všichni potkali a do cíle pochodu na Bouzově jsme pokračovali zase ve velké skupině. Vánoční pohoda a dobrá nálada z nás doslova tryskaly každým coulem . Z Kadeřína se šlo do Blážova už po trase pochodu. Naneštěstí už pořadatelé vše schovávali.. Přesto byla hospůdka v Blážově ještě otevřená. Žlutá turistická značka na Bouzov skrývá ještě jedno malé překvapení. Ostrý sešup k asfaltové lesní cestě mezi Doly a Javoříčkem. S nástrahou jsme si všichni bravurně poradili a na lesní lávce došlo k dalšímu retro fotu. Pamatujete právě tato fotka zdobí naši fotogalerii. No a co by to bylo za návštěvu Bouzova, kdyby nevznikla fotka před místním pohádkovým hradem. No a protože už se začalo stmívat, bylo to doslova na poslední chvíli. Myslím si, že se akce povedla na sto procent a další úspěšné výlety budou jen přibývat. Poslední sobota roku 2019 byla fakt pohádková. Co vy na to? Všechny fotky, které jsme pro Vás s Pavlem nafotili, najdete také na Rajčeti : https://www.rajce.net/a16547988