Reportáž z cyklovýletu rodinného tipu ,poklidnou cestou ..... co to kecám ,tak tohle byla příprava na Šumavu jako hrom ,brzo bude reportáž a bude stát za to.Viz profil Endomondo.

Omlouvám se za zdržení a tady je ta slíbená reportáž:

Zlatý hattrick byl dovršen,tedy myšleno ten cyklostovkařský. Po dvou dálkových výletech z minulých týdnů kdy v rámci přípravy na velkou akci spolku ,jsme se snažili navrhovat trasy , které by nás na akci náležitě prověřili a připravili .Využili jsme ,že druhý květnový víkend pořádají ve Zvoli u Zábřeha tradiční pochod jehož součástí jsou i různé cyklotrasy.Po konzultaci s pořadateli jsem trochu upravil jejich navrhovanou "šedesátku" ,kterou jsem se snažil nasměřovat do okolí Zábřeha směrem k Maletínu. Ráno nás snad poprvé letos přivítalo slunné počasí a tak v okleštěné sestavě vyrážíme novou cestou přes Holubici do Zvole.Po potřebné registraci , se toho vůbec nebojíme a začínáme ihned táhlým stoupáním do Jestřebí .kde využíváme pozvání pořadatelů a navštěvujeme stanoviště kontroly .Zde jsme byli vřele přivítáni manželi Strakovými.Po malém občerstvení ( za které ještě jednou děkujeme) a přátelském rozhovoru , následuje příjemný sjezd do obce Lupěné ,kde po nám již známém opuštěném tělesu dráhy nabíráme směr Hoštejn.Zhruba po dvou kilometrech cesty do Lanškrouna přišla odbočka do kopců směrem na Hynčinu. Cesta byla asfaltová ,vhodná i pro treková a crossová kola vedená údolím Ospitského potoka ,cyklostezkou 521 ,sevřenou hlubokými lesy,Bohužel anebo snad bohudík jsme přes samé to kochání krásou okolní přírody přehlédli odbočku na Svojanov a začali stoupat zprvu pozvolna a pak i natvrdo směrem vzhůru.Po třech kilometrech už nám to bylo divné a tak po spojení s GPS satelity přišla jasná odpověď. Jedeme na Kančí vrch,nejvyšší to místo "mírovské vrchoviny " cca 606 m.n.m". Prý údájně jsou zde za jasných dnů vidět krásná panoramata Jeseníků, Sv. Kopečku u Olomouce a předhůří Orlických hor. My jsme však to štěstí neměli ,protože se začal tvořit opar. Po dobytí vrcholu nad obcí Křižanov ( ještě jednou krásné výhledy 1 !!!!) a její části Dlouhá Ves , se dostáváme zpátky do treku těsně před vrcholem Jahodnice u Maletína ,v jejíž blízkosti se nachází dominanta v podobě větrné elektrárny. Následoval prudký sjezd přes Maletín do Svojanova ,rekreačního centa obce Borušov. Po přestávce a malém občerstvení a přečkáváme první malou přeháňku a nám již známým údolím Mírovky pomalu sjíždíme do obce Mírov.To už nám básnicky řečeno byl hrom i blesky v patách ,překvapivě hladké stoupání k hradu a následovalo znovu spojení s internetem.Přesněji řečeno s meteoradarem a ten nám doporučil raději rychlí návrat do cíle.Přesto nás ještě v obci chytla část bouřky (ano došlo i na Hagrida) ,ale nebylo to tak hrozné.Nad obcí Řepová se nám měli naskytnou krásné výhledy 2 (ty nás čekali až v cíli :-)))) ,místo toho bylo vidět jen údolí bičované prudkým deštěm.Celou cestu do cíle v sokolovně ve Zvoli nás pak provázelo mokro ,které na nás neútočilo jenom shora ,ale i zespoda kvůli chybějícím blatníkům.Zkrátka rozmary počasí se nás snažily na Šumavu připravit také. V cíli na nás čekala odměna v podobě pamětního listu a po krátkém osušení následovala cesta domů. Myslím si ,že trať byla srovnatelná s padesátkou,která se jede v rámci loštického tvarůžku a to jak do náročnosti tak i co krás přírody se týče a nezbývá než doufat ,že Zvoli navštívíme příští rok ve větším počtu účastníků.