Cykloturistika v České Kanadě

Tak největší akce našeho spolku je za námi. Po týdnech příprav přišel čtvrtek 2. 6., den D, den našeho odjezdu na cykloturistiku do České Kanady. Už několik dní před odjezdem jsme netrpělivě sledovali vývoj počasí v našich mobilních aplikacích a doufali, že té modré (to znamená déšť) tam bude co nejméně.

V 16 hodin byl přistaven autobus s přívěsem na kola na parkovišti u Hospůdky pod lípou. Kolem autobusu nastalo velké hemžení 24 turistů. To skončilo po půl páté a autobus vyjel na další „nakládku“ v Uničově a Olomouci. To už byl autobus téměř plný. Chybělo obsadit poslední sedadlo vedle řidiče autobusu. Což se stalo v Rosicích u Brna, kde nastoupil poslední účastník našeho putování. V dobré náladě jsme pokračovali k cíli naší cesty. Bylo jím městečko Slavonice, kde bylo zarezervované ubytování v Penzionu Kunc. Dobrá nálada nás na krátko opustila za Náměští nad Oslavou. Náhle přišli dramatické chvíle. Z přední části autobusu se začalo kouřit a řidič zavelel: „Rychle opusťte autobus“! Což se stalo a autobus, byl odstaven na polní cestu. Tam jsme začali trávit čas i my. Po počátečních rozpacích a informaci, že je na cestě náhradní autobus, jsme z autobusu vytáhli plynový gril. Odborníci na catering z našich řad se chopili žezla a začali na polní cestě připravovat výborné pochoutky. Dvě hodiny čekání na náhradní autobus jsme si vyplnili, nečekaným, ale příjemným piknikem. Když přijel náhradní autobus, byla již tma. Do cíle naší cesty jsme přijeli těsně před půlnocí a hlavně všichni jsme byli v pořádku.

„Tak mírně dramatický úvod máme Hynku za sebou a nyní se pustíme do vyprávění o našich zážitcích z cykloturistiky v České Kanadě“. „Máš pravdu Pavle, zážitků máme dost. Už páteční ráno stálo za to. Vstali jsme do deštivého rána, obloha byla zamračená a předpověď nevěstila nic dobrého. Naštěstí se počasí začalo umoudřovat. Okolo desáté mohl náš peloton vystartovat směr Český Rudolec, kde je zámek, kterému se říká Malá Hluboká. Peloton se ihned po startu roztrhal na silniční skupinu A, která preferovala pohodovou cestu po cyklostezkách a terénní skupinu B, která vyhledávala dobrodružství a adrenalin. V obou skupinách se sešlo několik silných jezdců, což byla záruka, že se výlet vydaří. Já sám jsem nakonec volil skupinu A, což se nakonec ukázalo jako dobrá volba. Členové skupiny A totiž jako jediní splnili naplánované úkoly, což byla prohlídka opravovaného zámku v Českém Rudolci, návštěva rozhledny u Jakuba, foto u Ďáblovy prdele, výjezd na nejvyšší bod České Kanady Vysoký kámen, stanice úzkokolejky v obci Kaproun, návštěva bizoní farmy a zříceniny hradu Landštejna. Po dojezdu do Slavonic nás už vítalo krásné slunečné počasí a všichni jsme se těšili na druhý den, kdy nás čekala královská etapa“. „Máš pravdu Hynku, první den se, s ohledem na ranní počasí, opravdu vydařil. Viděli jsme místa, která jsme chtěli navštívit a ještě ta vzájemná rivalita se skupinou B, se kterou jsme se potkávali na naplánovaných místech. Pravda, někdy to nevyšlo, ale zase se skupina B dostala neplánovaně do Rakouska, jak jsme se večer dověděli z jejich vyprávění. No, ale pojďme na druhý den, kdy jak říkáš, čekala nás královská etapa, dlouhá 93 km. Ne všichni se na tuto etapu vydali. Peloton se opět rozdělil na skupinu A a skupinu B. Skupina A se nechala autobusem dopravit do Nové Bystřice. Odtud jsme vyjeli po západní části královské etapy. Tato část byla dlouhá 50 km. Dostali jsme se k nejsevernějšímu bodu Rakouska, k rybníkům ve Staňkově, do rakouského městečka Litschau s pěkným hradem, který byl bohužel zavřený a do městečka Haugslag. To leží na hranici s naší republikou u Nové Bystřice, kde na nás čekal autobus s holkami, které nechaly kola v penzionu a vydaly se obdivovat krásy Jindřichova Hradce. V průběhu dne jsme se, oproti prvnímu dni, se skupinou B nepotkali. Vzájemné špičkování tedy probíhalo pouze pomocí mobilních telefonů. Měli jsme tedy kusé informace, jak se daří, skupině B. Povídej Hynku, tentokrát ses přidal ke skupině B“. „Je to tak Pavle, skupina B byla posilněná některými kvalitními jezdci ze skupiny A. Slunné počasí z předchozího večera přetrvalo a my vyrazili vstříc novým zážitkům. Jenomže už po prvních čtyřech kilometrech jim vystavila stopku matička příroda a poslala je na hodinu odpočinout do lesního krmelce. Po vydatném hodinovém dešti jsme mohli pokračovat lesní cestou okolo bývalého vojenského opevnění ve směru na Novou Bystřici. Terénem se už moc jet nedalo a tak opět došlo na improvizaci. Po jízdě bývalou vojenskou cestou, která měla sloužit k ochraně bývalých hranic ČSSR (tzv. signálkou) a průjezdem okolo lesního hotelu Peršlák, jsme navštívili "most lásky", poté minuli nejsevernější bod Rakouska. Fantastická lesní cesta nás dovedla do obce Staňkov, která už byla necelý kilometr od státních hranic. V Rakousku byla naším cílem návštěva jeho nejsevernějšího města Litschau, které se pyšní bohatou historií. Bohužel opět promluvila vyšší moc a tak po další bouřce jsme stihli pouze návštěvu místního kostela a foto hradu. Rychle, jsme nabrali směr Slavonice. Těsně po vjezdu na naše území jsme ještě stihli návštěvu obce Maříž, kde se nachází známá keramická dílna a zřícenina zámku. Zážitků jsme měli opravdu dost a na večerním posezení jsme se o ně se všemi podělili“. „ Však jsme se taky všichni nasmáli Hynku. Ta hodina v krmelci, asi stála za to“!

V den odjezdu byla naplánována poslední etapa. Cílem bylo náměstí v Telči s průjezdem městem Dačice, které se proslavilo místním zámkem a výrobou první kostky cukru. Peloton se opět rozdělil na dvě skupiny. Jedna se vydala do Telče po silnici, druhá terénem. Zvláště cesta v terénu byla náročná. Na některých již byla patrná únava z náročného terénu a tak nakonec terénní cestu dokončilo už jen pár statečných.

„A máme tu závěr našeho povídání. Myslím si Hynku, že se nám cykloturistika v České Kanadě vydařila“. „Souhlasím s tebou Pavle, výlet se parádně vydařil a jen potvrdil, že „Spolek Turistů Medlov“ slibuje zářnou budoucnost.“

Na závěr našeho povídání bychom chtěli poděkovat firmě Unitherm Běhunek, Kamenictví Zmeškal, panu Pavlu Barboříkovi a obci Medlov, kteří podpořili činnost našeho spolku v jeho zrodu.