Zářijová cykloturistika

Skončily prázdniny a září je pro turisty z Medlova měsícem, kdy se vydáváme na dvě cykloturistické akce. První zářijový víkend je to tradiční cykloturistika „Tři hrady“ a třetí zářijový víkend cykloturistika na jižní Moravě.

Cykloturistiku „Tři hrady“ vymyslel před několika lety Karel. V letošním roce jsme vyjeli na 7. ročník. Cílem je spojit na trase zámek Úsov, pevnost Mírov a hrad Bouzov. Každý rok se snažíme trasu nějak zajímavě obohatit a tento rok jsme se rozhodli, po úspěchu na České Kanadě, že trasu povedeme převážně terénem. Nebylo to však jednoduché. Přípravy akce zabraly několik týdnů strávených u map a sbíráním informací o možných cestách. Když byla trasa hotová, došlo k jejímu projetí a upřesnění čtrnáct dní předem. Po schválení trasy, „traséři“ Hynek a Karel rozeslali emaily s pozvánkami, s očekáváním, kolik účastníků bude mít 7. ročník? Předpověď počasí byla slibná, což se potvrdilo na sobotním startu, na kterém se, na nově zrekonstruované návsi v Medlově, sešlo rekordních 18 účastníků. Nic nám tedy nebránilo, vyjet na naplánovanou trasu. Přes nejvyšší bod našeho katastru, vrchol Holubici, jsme jeli do Úsova. U zámku proběhlo tradiční focení. Následoval sjezd "krajcperku" okolo potoka k hájence "Kluče", po okraji lesa cestou Orla ke kapličce "u Joséfka", kde následoval první MTB sjezd do Moravičan. Městskou část trasy Mohelnicí jsme projeli v klidu. Cestou okolo ATC Morava jsme se přibližovali k Mírovu, kde nás, v penzionu „Starý mlýn“, čekala plánovaná přestávka. Před ní, ale ještě povinný výjezd k hradu.

Po krátké přestávce jsme pokračovali údolím na Svojanov, následoval přejezd na Studenou Loučku. Tady se nám změnil typ trasy, dostali jsme se do terénu. Trať vedla částečně po trase Mohelnického 1/2 maratónu horských kol. Prostě cyklistická paráda. Všichni tuto trasu zvládli. Odměnou nám byla jelení obora a sjezd přes hájenku Střitež ,Veselí až do Bezděkova u Dolů pod Bouzovem.

Tam museli traséři ustoupit ze svých požadavků a provést některé menší úpravy na trati. Zelenou cestu z Bouzova si však vybojovali. Další malá přestávka následovala "na stodole" v Nových Mlýnech. Pak průjezd Doubravou a přes Hlivice jsme se dostali do cíle v Medlově.

Před rokem jsme se rozhodli, že v září vyjedeme ještě na jeden cykloturistický výlet. Vybrali jsme si jižní Moravu, kraj plný vinic, vína a v září také dobrého burčáku. Během jednoho dne jsme projeli lednicko-valtický areál a jeho okolí. V letošním roce, nabuzení po sezóně plné kopcovitých etap, které vyvrcholili „epeserádní“ cestou okolo tří hradů, bylo rozhodnutí jasné. Budou to MODRÉ HORY. Na ty jsme si vyhradili dva dny. Pět obcí v nejjižnějším cípu Moravy, to je souhrn spousty „NEJ“, která můžete na Moravě najít a zažít. Pro start jsme si vybrali městečko Hustopeče. Počasí nebylo na startu pro 16 cyklistů ideální, neboť věštilo, že začne pršet. Což se potvrdilo při výjezdu z Hustopečí. Začínalo pršet a intenzita deště začala postupně nabírat na síle. Naštěstí při příjezdu k přehradě u obce Šakvice přestalo pršet a první společná fotka byla bez deště, i když ještě v pláštěnkách. Odtud jsme jeli do obce Zaječí, s mlhavým výhledem na pálavské vrchy. Obec Zaječí si vybrali filmaři k natočení filmu Bobule a seriálu vinaři. Právě místní vinařství „U Kapličky byla první zajímavost, kterou jsme potkali. Po návštěvě dvou rozhledem v obci, jsme nabrali směr na další filmovou atrakci a to kapličku "Hraďištěk", která se nachází nedaleko Velkých Bílovic cestou na Vrbice. Právě odtud začala naše pouť Modrými Horami. Cesta se nám začala krásně vlnit (ne však vinou požití burčáku), ale vlnitým terénem. Na své si určitě přišli milovníci kopců a krásných sjezdů, vše umocněno krásnou krajinou mezi vinicemi. Projeli jsme Vrbice, Kobylí, Kraví Horu u Bořetic, Velké Pavlovice. Jedinou obec, kterou jsme nestihli projet, byly Němčičky. To nám vůbec nevadilo. Pět rozhleden a jedno vyhlídkové místo hovořilo za vše. Nestihli jsme ještě navštívit rozhlednu Nedánov. Po návratu do cíle jsme se večer rozhodli, že rozhlednu, ráno před odjezdem, krátkým okruhem zdoláme. A to byl panečku výlet. Necelých 30 km, s nastoupanými 600m, za to by se nemuseli stydět ani pořadatelé závodů horských kol. Výstup na Starý vrch nad Hustopečí (to nebyla cyklostezka, ale snad sjezdovka), MTB terén mezi mandloňovými sady do Kurdějova, menší "kopeček" nad Boleraticemi,prudký sjezd do Boleratic a pak závěrečné stoupání k rozhledně Nedánov. Unavení, ale spokojení jsme se vraceli do Hustopečí, kde jsme měli auta. To už nás čekala cesta domů.

Obě zářijové cykloturistické akce se nám vydařily. Všichni účastníci byli spokojeni a všichni se těší na další ročníky, hlavně naši traséři, už zase začínají plánovat.

O zážitky se za všechny účastníky podělili Hynek Urban a Pavel Pospíšil

Vysvětlení autorů: Epes rádes – hovorový výraz ve smyslu výborný, dokonalý běžný asi v letech 1900 - 1910.