Tichá Orlice II.

Říká se ,že dvakrát nevstoupíš do stejné řeky anebo že filmová "dvojka" není nikdy lepší než premiéra.Navzdory tomu jsme se rozhodli,že zopakujeme loňský výlet "údolím tiché orlice",ale trochu jinak.Nástupní místo bylo stejné a to Choceň.Do té jsme se přepravili vlakem z Červenky přes Českou Třebovou.Ve vlaku nás překvapila průvodčí germánského tipu,která si rázně udělala pořádek a mohlo se vyrazit.

Z Chocně jsme vyjeli za chladného počasí ( necelých 8 stupňů) starou známou cyklostezkou 18,která vedla podél železniční tratě a střídavě kolem řeky Orlice.Tuhle krásu už jsme znali z minula.V Ústí nad Orlicí jsme přestoupili na cyklostezku 4061 a bezproblémová jízda mohla pokračovat až do České Třebové.Tam jsme blízko centra navštívili místní cukrárnu a začali se pomalu připravovat na náročnější úsek výletu.

Po výjezdu z města jsme odbočili na žlutou turistickou cestu,která byla zároveň cyklostezkou 4050 a vedla kolem skuhrovského potoka.O stezce byla natočena reportáž do pořadu ČT Toulavá Kamera s názvem Třebovské stěny.My jsme si vybrali variantu B, která končila na Studené hůře u silnice Skuhrov – Česká Třebová.Ze začátku cesta připomínala nám známou cestu údolím na Kladky,kde jsme projížděli údolím,které lemovali rekreační objekty ,ale v půlce stezky jsme na mostku odbočili a mohla začít cyklistika.První náročnější stoupání nás dovedlo,přes vrchol Palice do obce Skuhrov,který je známý přítomností Třebovských stěn.Třebovské stěny se táhnou se jako součást Hřebečovského hřbetu od zříceniny hradu Lanšperk až k obci Damníkov. Nejvyššího bodu zde dosahují právě kótou Palice (613 m). Zdejší skalní útvary dokonce ukrývají menší systém puklinových pseudokrasových jeskyní. Na příkrých svazích vystupují ve skalních stěnách křídové pískovce a opuky, které vznikly přírodními procesy nebo byly odkryty dřívější těžbou kamene.Část hřebene byla vyhlášena za přírodní rezervaci na katastrech obcí Skuhrov u České Třebové a Ostrov u Lanškrouna. Chráněné území představuje starou bučinu na strmém svahu s četnými opukovými skalkami a pískovcovými balvany.A právě sjezd do nám známé obce Ostrov byl ten pravý adrenalinový zážitek,nebýt ostré zatáčky ,mohli někteří z nás dosahovat daleko větších rychlostí.

Na konci obce Ostrov začínala nám už známá naučná stezka Lanškrounské rybníky.Okolo sedmi rybníků jsme dojeli až do Lanškrouna.Za zmínku stojí hláska na kopci Kypuš (450 mnm),která tyčí nad rybníky na severovýchodním svahu bývalé sjezdovky ,kterou musel aktivní místopředseda samozřejmě navštívit. Cesta z Lanškrouna směrem na Zábřeh nebude určitě patřit k našim zamilovaným.V otevřené krajině,kdy snad vítr fouká pokaždé proti, průjezdem areálu zemědělského družstva v obci Tátenice jsme byli rádi když jsme dorazili do Hoštejna.Cesta po bývalém železničním valu pak už byla vlastně za odměnu.Strach ze Zábřeha jsme razantně vyřešili suverénním průjezdem a natěšeni na jídlo spěchali do Leštiny.Zde se naše skupina rozdělila na 3 skupiny,první skupina spěchala ke "Kepertům" po silnici ,druhá cyklostezkou okolo hřiště v Lesnici a třetí tvořená pouze jezdcem Jirkou se rozhodla už za Zábřehem najít nějakou zkratku a dorazila zhruba s patnáctiminutovým zpožděním.Dršťková a gulášek no a pak už jenom další "zkratka " po hrázi na Háje a panelku z Třeštiny na Úsov ,tak to bylo taky za odměnu:-)))))

Myslím si, že tak jak se Jamesu Cameronovi povedlo úspěšné pokračování Vetřelce a Terminátora,tak i mě a Mariánovi se stejně úspěšně podařilo navázat na loňský výlet. A ještě závěrem mi dovolte ,abych v klubu cyklostovkařů našeho spolku přivítal nové jezdce a to Věrku a Pavla.Určitě si to za předvedený výkon zaslouží.