„Konečně!“ Řeklo si hodně z nás, po dvou měsících omezení a my mohli vyrazit ve větším počtu na jarní cyklovýlet a také provětrat nové cyklodresy spolku. K uvolňování opatření dochází postupně, proto jsme zvolili vyjížďku hvězdicového typu do Bozéňova. Před startem bylo tajemstvím, kolik skupin vyjede. Na setkání v Bozéňově, mezi 13 -14. hodinou, nakonec vyjely 3 skupiny. Každá si naplánovala různé časy startu. Skupina „Na pohodu“, v počtu 13 cyklistů, vyjela z medlovské návsi v 9,00 hod. První kilometry jsme ukrajovali po silnici do Králové a přes Doubravu. Svojí zkratkou nás provedl Marian. Před desátou hodinou jsme byli u Moravičan. Tady postihla naši skupinu nemilá událost. Honza podklouzl na štěrku a z nevinně vypadajícího pádu se vyklubalo závažné zranění. Dvě zlomená žebra a zlomená ruka, což jsme se dověděli později, během další cesty. To už skupina pokračovala v počtu 12. Na podzimní cyklistické akci „Tři hrady“ se stavujeme na kafíčku v pekárně Sázava v Mohelnici. Na kafíčku jsme se zastavili i nyní. Bylo vidět, že jsme dojeli později, výběr sladkostí byl omezený, ale káva byla. Po malém občerstvení jsme vyjeli směr kemp, Křemačov, Mírovský Grunt. Zde jsme si udělali covidouvou fotku s Mírovem. Pak už naše cesta směřovala do Svojanova. Obdivovali jsme nádherné údolí kolem Mírovky. Přesně v poledne jsme své stroje parkovali v kempu Iveta na Svojanově. Jitka nám domluvila občerstvení v podobě vynikající gulášové polévky a pivka. Před 13. hodinou jsme vyrazili opět na trať, abychom stihli plánované setkání na Bozéňově. Cestu jsme si zpestřili návštěvou studánky „U dvou Janů“. Tam se projevila naše hravá povaha. Všichni jsme si vyzkoušeli „jízdu“ na dřevěných sobech. Pak, alou do kopce. Čekal nás výjezd k turistickému rozcestníku Jahodnice s krásným údolím, které by mělo být, za několik let, protnuté dálnicí R35 s blízkým tunelem Maletín o délce 1 100 m.
https://www.youtube.com/watch?v=WfD3iyH8PBE
Výjezd jsme všichni zvládli v pohodě a už nás čekala odměna, v podobě 5 km sjezdu do Bozéňova. Tady už relaxovala tříčlenná skupina. Větší skupina „Elita“ si vybírala své dávky smůly. V Mohelnici oprava sedla u jednoho z kol a pak přišel defekt. Čekat na tuto skupinu, tedy nemělo cenu. Po občerstvení a další covidové fotce, tentokrát už s druhou skupinou, jsme vyjeli společně k domovu. Čekala na nás krásná údolí Bušínovského potoka a údolí kolem Moravské Sázavy. Opravdu nádhera. Do Zábřehu jsme dojeli poměrně rychle. Ihned jsme najeli na novou cyklostezku do Leštiny. V Leštině nájezd na stezku, které vede na protipovodňových valech. Ta nás dovedla do další zastávky u Vily Háj. Opět nezbytné občerstvení a také víra, že se konečně potkáme se třetí skupinou. Bohužel, ta na tempo dalších dvou skupin neměla. Do cíle jsme tedy vyjeli sami. Poslední úsek jsme si zpestřili výjezdem ke kapli Sv. Rocha nad Úsovem. I tady jedna společná fotka a domů. No domů? Nezbytné občerstvení s tradiční tiskovkou musí být po každé společné akci. Tajně jsme také doufali, že konečně uvidíme cyklisty z třetí skupiny. Přání se nám splnilo. Asi po půl hodině, jsme si mohli zakřičet: “Už jedou“. Při příjezdu zavládlo zklamání. Místopředseda, který ve své pozvánce na tuto akci, nabádal všechny, aby si vzali nové dresy, jej neměl!!! Jak jsme se dověděli. Jeho dres je uložený v neporušeném obale a čeká na uvedení do muzea našeho spolku. Děkujeme ti za to. To nikdo, z nás, nečekal.
První velký výlet jsme poctivě vyhodnotili. Téměř všichni byli spokojení. Mysleli jsme na Honzu a na jeho nepříjemné zranění. „Doufáme, že budeš brzy v pořádku a na další akci ahoooj“.
