Nejhorší výlet našeho spolku? Tak to ani náhodou !! Když jsem se mezi vámi před lety objevil, jelo se hned z Domašova přes Velkou Bystřici do Medlova. Byla z toho stovka a já neskrýval nadšení. Od té doby mám snahu, aby tahle tradice nezanikla. Minulý rok byla na řadě Konice a Bruntál a letos jsme vlastně na Konici navázali. Před koncem roku se nedaleko Prostějova otevřela nová rozhledna v obci Repechy a hned začalo přemýšlení a bádání jak jí dosáhnout. Při pohledu na mapu mě okamžitě napadla jediná možnost, Vyškov. Město, které leží na hlavní trati do Brna a tak nebude žádný problém sem vlakem dorazit.

Ihned po příjezdu začalo šmejděníčko po městě. Nejprve náměstí a potom návštěva místního zámku. Odsud také pochází naše první společné foto. Musela přijít tradiční kávička a pak se mohlo vyrazit. Zpátky k nádraží a po cyklostezce 5071 směr Drnovice. Tuhle vesnici v minulosti proslavil ligový fotbal. V dnešní době je fotbalový areál spíše ostudou vesnice. Nás určitě více zaujalo historické silo Kašparovského dvora na okraji Drnovic a také kostel sv. Vavřince stojící nad ruinou stadiónu. Ještěže hned nad obcí na vrchu Chocholík postavili stejnojmennou 24 metrů vysokou rozhlednu. , která byla naším prvním cílem.

Tady se ještě skupina držela pohromadě, ale po návštěvě rozhledny došlo k prvním problémům. Málo lidí málo starostí, hodně lidí hodně starostí. To prý je život. Cestou z rozhledny Karel s Honzou sjeli na modrou. Karel se ještě stihl vrátit, ale Honza se ocitl zpátky v Drnovicích a tak začínal od znova. Celá skupina pokračovala k cyklostezce Srdcem Moravy směrem na Ježkovice. Na křižovatce u husitského kříže jsem na Honzu počkal a začalo pronásledování hlavní skupiny.

Cyklostezka Srdcem Moravy pro nás začala na rozcestí Obora. Asfaltová cesta lesem jakou jenom tiše závidíme, se v polovině změnila na jednu z nejzajímavějších pasáží na kterou budeme ještě dlouho vzpomínat. Na webu si můžete snadno přečíst, že Kateřínské údolí je za nepříznivého počasí a blátivého terénu obtížně sjízdné a to se také potvrdilo. Cyklotrasa vedoucí v těsné blízkosti Lažánského potoka byla značně podmáčená , k tomu se přidaly ještě vývraty a pozůstatky těžby dřeva. Ten kdo zažil letošního „ Kance „, tak to byla celkem pohoda. Často se muselo z kola a to i nedobrovolně ( přes řidítka ) i tak se ale našli borci co si s tím hravě poradili. Cyklistika je krásná, ale tvrdá řehole.

http://www.srdinko.cz/czuvod.html

Naštěstí se začalo stoupat a terén se postupně zlepšoval. Od rozcestí Kateřínské údolí se najelo na Račickou cestu, která byla i díky tomu, že jsme byli ve Vojenském újezdu asfaltová. Došlo však k velkému sjezdu na červenou turistickou. Spadli jsme minimálně o sto výškových metrů. Nedaleko rozcestí turistických tras se nacházela zřícenina hradu Kuchlov. Potom se začalo pozvolna stoupat proti proudu Malé Hané, která napouští nedalekou přehradu Opatovice. Cesta vojenským prostorem mi hodně připomínala údolí Mírovky. Míjeli jsme hustě zalesněné strmé úseky, tak i svahy postižené kalamitou. Nedaleko přístřešku u Matulíkovy louky nás minula malá po zuby ozbrojená skupina příslušníků Slovenské armády.

To už tady bylo rozcestí Roviny. Tomuto místu se také říká Cupík. Z levé strany podél Krásenské cesty se do Malé Hané vlévá potok od Kulířova. Býval to ostrý skalní výběžek na jehož vrcholu stával dřevěný kříž s klekátkem. Útvar byl zničen v padesátých letech při stavbě vojenské silnice. Cupík byl opředen i mnoha pověstmi místních obyvatel třeba o strašidelném Kolloredovi, jak letí horama na ohnivé bečce.

Bévalé majitel těchto lesů a celyho veškovskýho panství Kolloredo, co měl moc majetko a hore plny dřeva, ale chodákům nepřál. Běda belo chodákům dež táhle sochár z hor a von zrovna od Rechtářova projížděl. Panbu zly trestá a potrestal také Kolloreda. Neměl po smrti pokuj, pořád ho kdese honil. A von místo na knížecím kočáru, jezdil na hořící bečce. Haji tade v Copiku ho ledi videle jak nad lesem letí.

No my jsme nikoho letět neviděli a podél Kulířovského potoka jsme pokračovali dál.

Vojenský prostor jsme opustili křižovatkou silnice na Studnici a Kulířov. Zdejší silnice jsou ve velmi dobrém stavu a i kvůli značně členitému terénu to tady musí milovat všichni fanoušci silniční cyklistiky. Kolem dokola samé louky a lány poseté řepkou s větrnými elektrárnami a v dáli nad tím stojí jednoznačná dominanta kraje, televizní vysílač Kojál. Kolem něho jsme před lety projížděli.

Zpátky do terénu jsme se vrátili v obci Rozstání. Zde připouštím malou chybičku při trasování. Nejvyšší dnešní výškový bod a to rozcestí U bílého kříže jsme dosáhli rozbitou zemědělskou cestu ( mezi řepkou ), místo toho abychom jeli lesem přes Baldovec. U kříže povinné foto a pospíchalo se za další atrakcí. Nedaleko byla obec Niva a za ní už nás čekaly Repechy.

Na kopci nad obcí postavil Olomoucký kraj další rozhlednu Kopaninka. Jak jsem již říkal, byla slavnostně otevřená na podzim a tak jsme byli rádi, že jsme ji celkem brzo navštívili. Z rozhledny jsme se pokochali pohledem do krajiny a nemohlo nám uniknout, že pod námi stojí dřevěný srub penzionu Lada. Tady nás čekalo první větší občerstvení., které jsme si už zasloužili. Kulajda s pivkem přišly náramně vhod.

Z Repechů vede nádherná cyklotrasa dolů do hlubokého Repešského žlebu směrem na východ k Plumlovu. Kolem úzké asfaltky není žádné osídlení, jen samé lesy a ve strmých svazích černá skaliska. Sjezd jsme si všichni ve zdraví užili, prakticky bez jediného šlápnutí jsme se zanedlouho ocitli u Hamerských rybníků. To už ale s námi nejeli Libor s Radkem, kteří se rozhodli dokončit trek rychlejším tempem, kvůli odpoledním povinostem. K jejich cti musím dodat, že jimi přiložené fotografie dokazují, že si trasu nijak nezkrátili.

https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/drahanska-vrchovina-morava-repessky-zleb-repechy.A171114_130018_kolem-sveta_hig

V Plumlově jsme museli navštívit místní zámek. K zámku patří i přilehlé budovy. V jedné z nich se nalézá stylová zámecká kavárna. Takže opět malá přestávka na občerstvení.. Sezení venku jsme využili k navázání nových kontaktů. Pán se synkem k jehož stolu jsme přisedli je aktivním členem KČT Šternberk a tak bylo co probírat. Na rozloučenou jsme ho požádali jestli by nás nevyfotil .

Z Plumlova se hned stoupalo na Ohrozim, cestou na Kostelany na Hané. Z dálky už byl vidět náš další cíl a to Velký Kosíř nejvyšší to kopec Hané. Měl jsem v úmyslu vrcholu dosáhnout zelenou turistickou nad Čelechovickými lomy. Bohužel vlivem komplikací jsme se rozdělili na dvě skupiny. Moje skupina trasu dodržela, ale první ve které byly i ženy si to dali po žluté turistické. Zkrátka gurmáni. Ten den na Kosíři probíhala MTB akce Smržický vandr, měli jsme to štěstí, že při zdolávání Kosíře se z něho vracel další náš člen spolku Jirka Lasovský a tak hned muselo vzniknout další foto.

V tuto chvíli jsme o plánu první skupiny nevěděli. Až když jsme přijeli nahoru, začali pomalu přijíždět. Klobouk dolů před jejich výkonem. Já těsně pod kopcem ještě čekal na holky, které byly pří výjezdu po zásluze oceněny potleskem na otevřené scéně.

Možná by si někdo myslel, že už toho bylo dost, ale čekalo nás ještě další překvapení. Zelená turistická z Kosíře do Náměště není žádný asfalt. Zejména ostrá zatáčka s prudkým výjezdem za Lhotou byla pravá nafalšovaná singltreková záležitost a závěrečné stoupání k myslivecké chatě u památníku Svatopluka Čecha o tom už raději nebudu ani mluvit. To dal už snad jenom Milan. Naštěstí u památníků stojí nedaleko Keltská svatyně s menhirem u které jsme se dostatečně vyblbli.

Odtud už jen malé stoupání k Hradeckému dvorku a po červené turistické sjezd lesem kolem amfiteátru a zámku na Jadran. Sluníčko i v tuhle dobu mělo stále sílu. Plně zasloužený Jadroš a dokud je ještě světlo tak rychle domů. Jelo se směrem na Cholinu ( zapadající slunce nad Rampachem ), Sobáčov, Mladeč a Střelice tam jsme se také rozloučili. Myslím si že jedna z našich nejlepších akcí byla za námi. Také si to myslíte ?

Závěrem je nutno ještě říci, že nás na Kosíři čekal , ale nedočkal Honza Pecha a dovolte mi ještě do klubu našich stovkařů přivítat Elišku. Za předvedený výkon si to určitě zaslouží.

Tak ještě odkaz na rajče, kde budou všechny fotografie ( do konce května ) :

https://yhnek.rajce.idnes.cz/Drahanske_pastorale_-_Vyskov%2C_Repechy%2C_Plumlov%2C_Cechy_pod_Kosirem%2C_Namest_na_Hane%2C_Sobacov%2C_Medlov_-_Turiste_Medlov_2019/

Zvláštní poděkování Honzovi Novákovi z práce za konzultace při plánování trasy:-))))