Stejně jako parta cyklistů, i my jsme si chtěli zpříjemnit konec léta výšlapem v lesích „Přírodního parku Sovinecko“ v okolí Huzové. Ohledně délky trasy jsme si nekladli „vysoké cíle“. Naplánovaná byla příjemná pěší procházka. Zaregistrovali jsme se na nejkratší trase 7 km. Dopředu jsme si však nachystali individuální 10 km trasu a na tu jsme se vydali. Vyšli jsme po cestě, která je zároveň cyklotrasou č.6145. První metry začaly stoupáním k vrcholu kopce Šibeník. Asi po kilometru se před námi odkryly výhledy na údolí, kterým teče potok Březina a říčka Sitka, která pramení v Nízkém Jeseníku, protéká Šternberkem a do řeky Oskavy se vlévá u Chomoutova. Pod vrcholem Šibeníku, asi po 3 km, jsme odbočili na „Vaculíkovu cestu“, kterou jsme začali scházet k říčce Sitka. Bylo vidět, že moc lidí tudy neprojde. Překvapením proto bylo, když se před námi nečekaně objevil lesní srub. To už bylo slyšet protékající Březinu, která se v údolí vlévá do Sitky. Že jsme u vody, jsme pocítili na „vlastní kůži“. Nájezd malých mušek byl nepříjemný. Zrychlili jsme krok, abychom se co nejdříve dostali na cestu, cyklotrasu č. 6130. Pokračovali jsme údolím podél Březiny. U soutoku Březiny a Sitky jsme přešli na cyklotrasu č. 6106. Poté jsme se vydali směr Mutkov. Cesta vedla protiproudu Sitky. Minuly jsme místo, kde je zřícenina hradu Mutkov. Skromné pozůstatky hradu jsou na skalnatém ostrohu nad říčkou. Písemné zmínky o hradu neexistují. Podle archeologických nálezů byl založen ve druhé polovině 13. století a zanikl o století později. Z původního hradu jsou na místě pozůstatky obvodových zdí, hluboké příkopy a valy. Pomalu jsme se blížili k Mutkovu a rozhodovali se, zda přes Mutkov půjdeme, nebo budeme pokračovat po cestě, která nás dovede na silnici mezi Mutkovem a Huzovou. Nakonec jsme se rozhodli, že kontrolu nevynecháme a zároveň se v místním hostinci občerstvíme. Bohužel přišlo zklamání, hostinec byl zavřený a kontrola zde nebyla, ač to bylo napsáno v plánku cesty, který jsme dostali na staru při registraci. Byl to pro pořadatele „černý puntík“. Alespoň jsme si udělali foto u sochy před obecním úřadem. Z Mutkova jsme se, již trasou pochodu, vydali do Huzové. V cíli nás čekaly upomínkové předměty k pochodu a výborné občerstvení v podobě zabíjačkových pochoutek (zabíjačková polévka a vařené vepřové). Pořadatelé si touto hostinou určitě vylepšili ztracený kredit. Odjížděli jsme spokojení.

Pěkná procházka okořeněná dobrým občerstvením a setkáním se zajímavými lidmi.