Tak přesně těmihle slovy zhudebněné básně Pocestný od Františka Ladislava Čelakovského byla tuhle sobotu na schodech Informačního centra v Rapotíně odstartovaná letošní turistická sezóna. Tenhle rok měli tu čest sezónu otevírat právě v Šumperku. Pro start si vybrali Rapotín a údolí řeky Losinky. Slavnostnímu úvodu dodala váhu slova náměstka hejtmana Olomouckého kraje pana ing. Milana Klimeše a zdravice starostu Rapotína pana Mgr. Bohuslava Hudce.

Náš spolek se takové akce účastnil poprvé a byli jsme mile překvapeni hojnou účastí. Podle slov pořadatelů se to studené sobotní ráno sešli asi dvě stovky turistů. Nám trvá všechno nějak déle a tak jsme na startu zbyli poslední a mohlo vzniknout opravdu unikátní foto s historickým znakem Klubu českých turistů. Než jsme vyrazili, panovala mezi námi jistá obava o to, jestli to naši nejmladší členové zvládnou. Šimon a Matouš však všem vytřeli zrak a památnou větou " my jsme pro přírodu jako stvoření " nám dali jasně najevo, že tyhle obavy jsou naprosto zbytečné.

Okolí Rapotína a řeky Losinky nás nemohlo překvapit. Zhruba před dvěma lety jsme tady pořádali velikonoční výlet na novou rozhlednu Bukovka stojící na vrchu Bukového kopce. Rozhledna je moderní a nová a tak není divu, že toho pořadatelé využili. I tak jsme díky Lence objevili novinku na úpatí kopce a to opuštěný stěnový lom, kterému se přezdívá Skalní krčma. Svůj název získal relativně nedávno. V první polovině 70.let minulého století se zde nacházela černá skládka. Místní nadšenci lokalitu důkladně uklidili a začali využívat k příležitostným akcím. Na stěnu skály umístili nápis " Skalní krčma " . A tak se tomuhle starému lomu říká dodnes. ( zdroj - info tabule NS ).

Hned za lomem začalo stoupání k rozhledně. Myslím ale, že jsme všichni předvedli dobrou formu po zimním spánku. Nálada byla skvělá. Cestou jsme se potkávali s kolegy s jiných spolků a navazovali nové kontakty. No a než jsme se nadáli, byli jsme nahoře. Výhled byl vskutku impozantní. Údolí Losinky a nad tím vším majestátní hřebeny Jeseníků.

Z rozhledny se dále pokračovalo po modré turistické značce na Rejchartice. Tady jsme si začali uvědomovat sílu probouzející se přírody. I zde nedaleko hor už pomalu začíná jaro. Důkazem toho byly rostoucí vrby na louce Samota.

Rejchartice jsou pro mě symbolem tajemna. Jak všichni víme, probíhaly ve zdejším okolí četné čarodějnické procesy. Možná právě proto skupina mladých sochařů , vytvořila na zdejší louce nedaleko kostela svatého Michala unikátní výstavu dřevěných soch nazvanou Andělárium. Zdejší andělé jakoby vypovídali o utrpení tehdejší doby. Nádherné místo, kde také musela vzniknout titulní fotografie tohoto článku.

Naproti andělům se nacházela malá hospůdka. Půlka cesty byla za náma a tak zbyl čas na malou přestávku. Ještě než se naše cesty rozdělily, načerpali jsme nové informace týkající se pokračování trasy. Spolu s Karlem jsme využili informace místních obyvatel o zdejším okolí a do treku jsme zařadili " Richardovu zkratku " na zelené turistické značce, která nás dovedla k Městským skalám. Pro šumperáky možná nuda ( :-))))), ale pro nás nejenom pořádný kopec, také i další skvělá vyhlídka na jesenické velikány.

Čas byl však nemilosrdný. Cíl pochodu pořadatelé naplánovali do restaurace na Nových domcích na okraji Šumperka. V tuhle chvíli nám bylo jasné, že už to nestihneme. Náladu nám to však nezkazilo. A tak jsme těsně po čtvrté hodině napochodovali do restaurace, ve chvíli kdy už ji všichni opouštěli. Naštěstí tam na nás čekala první skupina, která nám zajistila placky a pamětní listy. Tak ještě Keprník a mohlo se jet domů. Začátek sezóny byl za námi a myslím si, že jsme po tom světě rázně vykročili.

Všechny fotky také na :

https://yhnek.rajce.idnes.cz/Zahajeni_turisticke_sezony_Rapotin,_Bukovy_kopec,_Rejchartice,_Mestske_skaly_-_Turiste_Medlov_2019