Začala zima. Kola jsme nadobro odložili do garáží a nastal čas zimních procházek. No procházek, jak se to vezme. Tentokrát jsem si chtěl prověřit některé věci, než jsem na to na jaře vlítneme. Nebyl bych to ale já, kdyby po fyzickém výkonu, nebyla ta správná odměna. Tou pro dnešek byla návštěva kavárny nedaleko kostela sv. Michaela Archanděla v Jiříkově, ale nepředbíhejme.
Auto jsme nechali u kapličky v Karlově. Přivítala nás tady jasná obloha a teplota těsně pod nulou. za zvuků vánočních písní, které se linuly z útrob kaple, jsme vyrazili směr Karlovský vrch. Ten se nachází uprostřed pastvin, je po většinu roku takřka nedostupný. Viditelnost nebyla zrovna nejlepší, i tak byla střecha nového kravína v areálu našeho družstva nepřehlédnutelná. Tou největší devízou však byl pohled na Zvon a za ním Vysokou Roudnou. Tu snadno poznáte díky vysílači na jejím vrchu. Ten stojí i na vrcholu kopce Lichý nad Huzovou, severněji od Zvonu a určitě se tady také objevíme.
..."Údolím tu říkají žleby a jejich krásu zná málokdo. Jsou hluboko zařezané do strmých zalesněných strání". Takhle před lety ČT4 představovala PP Sovinecko a přesně to nás čekalo při sestupu do údolí Tepličky. V říjnu jsme se tady už na kolech motali a rozhodně v tom budeme pokračovat. Ze strmých , leč odlesněných vrchů se až tajil dech. Tohle nejsou Beskydy ani Javorníky, tohle je Sovinecko. Cesta proti proudu Tepličky byla poklidná ( až na jeden brod😀). Pozvolna jsme nabírali nadmořskou výšku. Díky poloze a mrazivějšímu počasí, jsme se nebořili v blátě, ba naopak si mohli vychutnat zbytky sněhové nadílky, která tu minulý týden napadala. Menší problém nastal až před Jiříkovem. Závěrečné stoupání bylo docela ostré a ještě k tomu tady díky soukromému pozemku cesta skončila. No když to nemůžeš podlézt tak to prostě obejdi😀. Ještě bych rád zmínil dřevěné kříže. ve zdejší krajině na ně narazíte na každém kroku. Některé, už i kvůli drsným podmínkám toho sice mají dost, jsou však zdaleka nepřehlédnutelné a krajině dodávají ten správný punc tajemnosti.
Jiříkovskou pecku jsem před nedávnem objevil na internetu. Překvapilo mě, že vůbec někdo má tady odvahu něco začít. Možná ale, když se nad tím zamyslíte, že v blízkosti kavárny stojí Pradědova galerie a perla moravskoslezského kraje hrad Sovinec je doslova na dostřel. Zní to už trošku reálněji. Každopádně už dlouho jsem si na domácích zákuscích tak nepochutnal jako tady. Ještě k tomu jsme tam byli v turistickém a ne v cyklistickém a tak jsme se tedy nemuseli hlídat. Nějaké to kilo navíc se pod zimní bundou ztratí😀. Doufám, že se holkám bude dařit a příští rok tady budeme častěji.
Zpátky do Karlova jsme to řešili už po turisticky značených trasách. Nejprve nás modrá dovedla kolem kaple sv. Františka v Křížově k opuštěnému hradu a poté nás červená doslova rozhicovala až do Karlova. Ony ty kopce tu doopravdy jsou😀
Na závěr již tradiční mapa a GPX soubor trasy ke stažení :
