Na tomto místě měla být reportáž z dalšího našeho dobrodružství. Poprvé v historii konického pochodu jsme přijeli kolmo a naším záměrem byla návštěva největšího vršku Drahanské vrchoviny Skalky a nedalekého pramene Punkvy. Měla, ale všechno bylo jinak. Rok 2020 je fakt bláznivý. Korona, sucho, krize a pak nekonečné červnové deště, které naneštěstí vrcholily právě v sobotu. Ještě v pátek jsme věřili v nějaký zázrak, ten se nekonal.
Příjezd do Konice byl nadějný. Ráno nepršelo a tak jediným problémem byla objížďka Litovle. Hned po příjezdu nás odchytil redaktor Prostějovského večerníku a po krátkém rozhovoru došlo na registraci a pozdravení s pořadateli. Po Opatovském šmajdu je právě konický pochod náš nejoblíbenější. Shodou okolností zanedlouho po nás přijel i autobus z Opatovic. S Dušanem jsme se od šmajdu neviděli a tak se logicky náš start ještě o chvíli opozdil.😂😂
http://www.vecernikpv.cz/spolecnost/37988-konicke-strapace-opet-lakaly
No a mohlo se vyrazit. Začalo se pěkně z ostra. Jelo se do Skřípova a ten je na kopci. V tuhle chvíli nám ještě slabé mrholení nevadilo. 🌨️🌨️🌨️S přibývajícími kilometry však déšť narůstal a jeho intenzita nepolevovala 🌧️🌧️🌧️, přesto naše odhodlání dosánout cíle bylo větší jak pocit sucha. Dokonce za Pohorou došlo na malé dobrodružství. U sochy sv. Barborky se uhlo do lesa a částečně po neznačené a poté po modré turistické ( značně blátivé 😂 ) jsme k údivu jednoho potkavšího turistu ( ten si to jen tak šlapal z Brna na Bouzov ) uháněli do Kořence. Sjezd k potoku Bělá byl zcela nesjízdný a jeho překonání bylo to poslední co nás ještě mohlo potkat. Vinou trvalých deštů byl takřka nepřekonatelný. Dal to jen Radovan. Všichni ostatní jsme se přebrodili pěšky. Jestli v tu chvíli bylo na nás něco suchého, rychle to vzalo valem. Vody bylo řádně nad kotníky. Naštěstí jsme se zanedlouho dostali na turistické rozcestí Nad Bělou odkud už do Kořence vedla mokrá leč asfaltová cesta. Telefony kvůli vlhku už pomalu kolabovaly a když se nám je dokázalo nahodit, zauřadoval nám známý pan Bludišťák a místo do Benešova jsme do všechno sjeli k aleji Na Pilce. To byl konec. Po krátké poradě jsme zaveleli k ústupu. Co nejrychleji zpátky do Konice.
Ono se řekne rychle. Jak je vám dobře známo, krajina v okolí Konice je značně zvlněná. Po krátkém stoupání jsme to zbytečně sjeli do Šebetova a hned potom jsme se roztrhali na čtyři skupiny. První dvě skupiny si to daly přes Horní Štěpánov, ti ostatní to vzali zase přes Skřípov. Jak jsme suveréně vyjeli, dojezd do cíle byl opravdu komický. Kdo měl něco suchého ihned to dal na sebe. Čaj s rumem byla ten den ta největší odměna. Za sebe však mohu říct, že příští rok se sem určitě vrátíme a vše dáme dopořádku.😂😂😂
Všechny fotky také na Rajčeti :