V době covidové byly jenom dvě turistické jistoty. Opatovské šmajd a Konické štrapáce. Hned po příjezdu z Jánek jsem se začal pídit po možném termínu akce. K naší radosti to vycházelo na poslední červnový víkend a tak po krátké domluvě bylo rozhodnuto. Dokončíme to, co se nám kvůli dešti loni nepovedlo. Dosáhnout nejvyššího bodu Konické vrchoviny, která jako podcelek patří pod tu Drahanovickou a spojit to s návštěvou nedalekého pramene Luhy, která je největší zdrojnicí řeky Punkvy.

Možná jste minulý rok zahlédli reklamu ČD, kdy herec Ivan Trojan nakráčí sebevědomě do kupé v přestrojení za pankáče a se slovy " křiváček, spínáček, kohoutek, jedeme na pankvu" osloví svou rodinu. Jeho dcera obrátí oči v sloup a vysvětlí mu, že se samozřejmě jedná o Punkvu. Jednu z nejznámějších moravských řek. Tyto slova se samozřejmě stala hlavním mottem celé akce. Počasí nám vyšlo dokonale. Po týdnu, kdy bylo jako v pralese se to trošku uklidnilo a teploty spadly někde k dvaceti stupňům, při úplném bezvětří. Start pochodu byl jako každoročně ve Sportovní restauraci v blízkosti umělky. Hned po příjezdu jsem se pozdravil s panem Dostálem, který bravůrně tuhle akci organizuje. Registrace, povinné pivko a mohlo se vyrazit. Směr vlakáč a po červené turistické ihned nahoru, vždyť rybníček Slámova louže u Šubířova už je skoro v šestistech metrech.

Další část trasy nám byla dobře známa. Tady jsem nic nevymýšlel a po silnici a asfaltové lesní cestě se jelo ze Skřípova do Pohory. Nemohlo nám bohužel uniknout, že rok od roku tu ubývají lesy a tak průjezd někdy až měsíční krajinou, byl poněkud smutný. V Pohoře došlo na změnu. Od sochy sv. Barbory se nejela modrá turistická do Kořenova, ale pokračovalo se lesní kamenitou do Horního Štěpánova. Stále to bylo nahoru a dolů, ale postupně se nadmořská výška zvyšovala. Vždyť pár kilometrů za obcí se tyčí kdysi zalesněný vrch s kouzelným názvem Paprč a tady už je to 700. Opět díky těžbě dřeva se odkryly skály v blízkosti vrchu a my se mohli alespoň fotograficky vyřádit.

Tady se jela příjemná šotolina a netrvalo dlouho a my byli pod vrcholem. Krajina konicka doslova omráčí svým půvabem četných luk a pastvin a množstvím tůněk či rybníků. Atmosféra jednoho z nich mě v Pavlově dvoře úplně uhranula. Tady snad bydlel vodník Karla Jaromíra Erbena. No nic jelo se dál. Nejprve vysokou travou a pak přes bláto a kořeny až k meteoradaru na Skalce. Odtud už to nebylo k pramenu Luhy daleko. V roce 2004 zde natáčela ČT pořad s Luďkem Munzarem Zpět k pramenům, který pojednával o našich nejznámějších pramenech. Dokonáno jest. Mohli jsme se pomalu vracet domů

Zpět k pramenům – Wikipedie (wikipedia.org)

Ten kdo si myslel, že se závěr ponese v relativním klidu, se šeredně mýlil. Dokonce bych řekl, že právě tady to bylo to nejkrásnější z celého dne. Už cesta do Protivanova stála za to, ale potom žlutá a hlavně červená turistická nám vyrazili dech. První se nesla spíše rozbahněnou a těžbou zničenou cestou, kdy jsme však rychle zaimprovizovali a podél lesa, pomalu postupovali dál. Ta druhá už byla bikerskou pohádkou . Vedla totiž podél klikatícího potoka Zábrana ( též Hamerský potok ), který pramení nedaleko vrcholu Skalky. Při pohledu do mapy, jsem zjistil, že nás čeká několik brodů. Nakonec jich bylo 5. Před tím posledním došlo ke kuriózní situaci. Část skupiny se držela značení pochodu, který se v této části nacházel, zbytek striktně trval na červené. Došlo tak na situaci, kdy jsme v jednu chvíli uháněli do Konice po obou Březích teď už Hloučely. Nakonec se ukázalo, že ty červené čeká nesjízdný brod, přes který vedla jen úzká lávka. Zbytek týmu škodolibě čekal na druhém břehu mlsně čekal na nějakou tu chybičku.😀 Ta však nepřišla. Ba naopak. Petr, nováček týmu lávku lehce překonal i s kolem nastojato.

To už jsme byli v Lipové - Seči, kde na nás čekalo prudké stoupání obcí. Cesta lesem se na chvíli zklidnila, aby vyvrcholila zcela nesjízdným úsekem k lesní cestě do Jednova. Tady by se jezdili závody.😀 V Jednově jsme nemohli minout větrný mlýn u kterého vznikla fotka na důkaz toho, že se jela takřka rovinatá etapa " holandského typu "😂 Pak už přišel Runářov a závěrečný sjezd do Konice.

V cíli už na nás čekali pořadatelé od kterých jsme obdrželi pamětní listy a štamprli Zdrávi došli, tentokráte červené barvy. Akce vyšla na jedničku a příští rok se sem určitě vrátíme. No a kam se pojede teď? Nevím, zeptáme se Ťapky😀

Mapa treku a GPX soubor ke stažení :

1drv.ms

GPX File