Ne, čtete správně. Opravdu se nejedná o chybu. Prázdninová etapa na pohodu nás nezavedla do notoricky známých míst v okolí Litovle, ale přesně na druhou stranu, proti proudu. Myšlenkou objetí Moravičanského jezera jsem se zabýval už delší dobu. Tahle varianta byla spojena s cestou do okolí Mírova. Bohužel Covid a mé problémy se zády tuhle variantu odložili zatím na neurčito. Přesto jsem byl minulý týden nadšený z příspěvku Vlastimila Pewnera v naší facebookové skupině, kdy právě okolo " bagru" se vracel z Bradla domů. Okamžitě jsem zasedl k počítači a za chvilku byla mapa na světě.
Celý výlet jsem pojmul do čtyř částí. První čtvrtina nás dovedla kolem Kopova statku do lesa, kde jsme podjeli trať pod myší dírou a přes Kačení louku dojeli k protipovodňovému molu na kraji Moravičan. Po něm jsme pokračovali k dalšímu železničnímu mostu, pod kterým jsme se dostali na stranu jezera. Zprvu úzká asfaltová cesta nás zavezla na okraj louky, přes kterou jsme dojeli až k výpusti. Bohužel v tuhle dobu už je vegetace při plné síle a tak jsme toho moc neviděli. Kolem jezera vede úzká pěšinka ve vysoké trávě. Jet se tady ale dá. Zhruba na 15km jsme dorazili do vodáckého campu v Mohelnici.
Druhá čtvrtina pokračovala směrem na Lukavici. Tyhle místa už jsme kdysi projížděli v rámci Třech hradů, teď jsme však neuhnuli na Slavoňov, ale pokračovali kolem železničního koridoru za Zvoli. Tam byl naším cílem soutok Moravy s Moravskou Sázavou, kteří znají snad jen vodáci. Pro kolo jsem sice cesta vede , ta je ale spíše pro ortodoxní. Část cesty se totiž chvilkami mění v koryto bahnitého potoka. Zbývá tedy jediné, buď to na sílu protlačit, anebo se zastavit a tím riskovat bahnitou lázeň. Prostě nic pro slečinky. Soutok však stál za to😂.
Třetí čtvrtina už byla doopravdy bikerská. Potřeboval jsem se dostat do Rohle a tak jsem nekompromisně zvolil cestu kolem sv. Josefa nad Hrabovou. Právě tudy vede trasa Moravského bikemaratónu. To je přesně to co organizátor závodu potřebuje. Oddělit zrno od plev. ( v Mohelnici je to daleko horší😀). Pomalu jsme se tedy vydrápali až k odpočívadle na zelené turistické značce, Tady nás čekal sjezd k Janoslavicím po zelené. Podotýkám, že sjezd byl vykřičníkový. Terén byl značně kamenitý, mokrý se zbytky polomu. Ve zdraní jsme se všichni dole sjeli a po krátké přestávce vyplněné konzumací třešní, dojeli do Rohle.
Tam jsem chtěl navštívit boží muka postavené před pěti lety nad Rohelkou. Bohužel nás tlačil čas a tak z pokusu kapličku najít, sešlo. Pokračovalo se tedy kolem Rohelky přímo z Rohle, až ke kapličce u Polického rybníka. Na mapách zde cestu nenajdete, ale horským kolům to nevadí. Ty projedou všude, dokonce i přes brod těsně před Janoslavicemi. Na levandulovém poli v Bezděkově došlo na další malou přestávku, spojenou s poslechem lidové hudby a rozjímání s levandulí.
Poslední čtvrtina vedla po panelce kolem rybníka k hájence nad Úsovem. Za rozcestím U cedru jsme sjeli dolů a po lesní zpevněné uháněli ke Konrádům na makrelu. Vždyť dnes to bylo přece na pohodu. Takřka rovinatá etapa s jedním kopcem v nás zanechala silný dojem😂
Na závěr již tradiční mapa a GPX soubor ke stažení.
