První, s myšlenkou na cyklovýlet do okolí Medlova, přišel Marian. Druhým impulzem pro naplánování tohoto výletu byl seriál České televize „Krajinou vína díl Frankovka – kolem Dolních Kounic“.
1/10 Frankovka - kolem Dolních Kounic - Krajinou vína | Česká televize (ceskatelevize.cz)
Celá krajina v okolí Medlova a Dolních Kounic má několik magnetů a ty stojí za to navštívit. Na začátku si pár větami představíme našeho jmenovce, Medlov u Brna. Leží v otevřené bezlesé krajině Dyjsko-svrateckého úvalu při levém břehu řeky Jihlavy. Historický statut „městys“ znovu používá od 10. 10. 2006. Městys Medlov má svůj znak - na modrém štítě je při pravé straně větší hrozen s ratolestí obrácenou vzhůru, vedle něho uprostřed štítu je vinařský nůž obrácený špicí doprava, po jeho levé straně je dole malý hrozen a při levém okraji štítu je svisle postavené krojidlo, špicí dolů a ven. Tyto části znaku jsou stříbrné. V současné době žije v městysi Medlov cca 860 obyvatel. V roce 2016 zde bylo evidováno 310 rodinných domů (č. p.).
Pro dojezd na start, v Medlově u Brna, jsme tentokrát zvolili individuální dopravu. Na náves v Medlově, přijely, v 9 hodin, čtyři automobily, které dovezly 15 cyklistů. Svým příjezdem a oblečením jsme způsobili trochu rozruchu, který ještě znásobil Mirek, návštěvou v místním obchodě, v našem spolkovém dresu.
O půl desáté jsme vyjeli na naplánovanou trasu. První variantu trasy jsem naplánoval já. Konečnou verzi trasy, díky znalosti místního terénu, dotrasovali Lucka se Zbyňkem. Ten zde strávil mnoho příjemných chvil u dědečka s babičkou. První kilometry vedly Přírodním parkem Niva Jihlavy. Ty nás dovedly do městečka Dolní Kounice, které je známé zříceninou kláštera Rosa coeli (Nebeská růže) a zámkem. S ohledem na časové možnosti jsme si vybrali návštěvu kláštera. Stavba kláštera byla zahájená v roce 1181 a již za dva roky získal klášter své obyvatele – premonstrátky z kláštera v Louňovicích. Klášter postihlo během let několik pohrom. Od roku 1808 se začal definitivně měnit ve zříceninu. V roce 1926, však začaly záchranné práce, které rozpad kláštera zastavily. Ten je nyní jedním z magických míst, které lze v naší zemi najít. Klášter je také vyhledávaným místem filmařů. Mimo jiné se zde natáčely Četnické humoresky a pohádka O statečném kovářovi. Prohlídka kláštera se zajímavým výkladem slečny průvodkyně nám zabrala téměř hodinu. Pak jsme vyjeli na další část plánované trasy. Ta vedla krásným údolím, podél řeky Jihlavy a dovedla nás před Ivančice, pod Ivančický viadukt. Vidět je zde část starého viaduktu, který byl postavený v letech 1868 – 1870 dle návrhu Karla von Rupperta. Původně se jednalo o šestipolní litinový most využívaný do roku 1979, z něhož se do současné doby dochovala příhradová konstrukce o jednom a půl poli, čtyři sokly pilířů a vyústění mostu na západní straně údolí. Nový Ivančický viadukt byl postaven v letech 1972 – 1978. Ke stavbě nového mostu bylo přistoupeno hlavně z důvodů nevyhovující nosnosti starého mostu. Nový viadukt byl postaven souběžně se starým mostem 15 m jižněji. Nosník ve výšce 44 m nad řekou je dlouhý 387 m a podepírá ho pět pilířů. Vlaky na novém viaduktu jezdí od 9. listopadu 1978 dodnes. Po vyhotovení nezbytné fotodokumentace jsme vyjeli do Ivančic. Trasa stále vedla krásným údolím řeky Jihlavy. Ještě než jsme dojeli do Ivančic, zastavili jsme se v restauraci Réna, která leží u řeky, pod stejnojmennou rozhlednou, jejíž jméno má dovětek, rozhledna Alfonze Muchy. Betonová rozhledna byla postavená v roce 1930 a patří mezi naše nejmenší. Její výška je pouze 4 metry. Byla postavena na místě dřevěného glorietu podle návrhu Miloše Navrátila. Z volně přístupné vyhlídky je výhled na město Ivančice. U restaurace se nachází most, kterým jsem přejeli do Ivančic a vydali se na náměstí. Cílem byla prohlídka Palachova náměstí s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a také infocentrum, kde je Muzeum herce Vladimíra Menšíka a malíře Alfonze Muchy, dvou nejznámějších místních rodáků Z náměstí jsme vyjeli do Oslavan. Ivančice s Oslavany spojuje Templářská cyklostezka, která byla otevřená v roce 2015. Ta už vede kolem řeky Oslavy. U cyklostezky je několik velmi zajímavých dřevěných soch ivančického sochaře a řezbáře Josefa Zahradníka. Sochy s odpočívkami byly vybudovány za účelem zvýšení atraktivity cyklostezky a slouží jako odpočinková místa. Najdete zde sochu padlého cyklisty, který jel nepřiměřenou rychlostí. Tím socha poukazuje na bezpečnější jízdu cyklistů. Sochu Ledňáčka říčního. Zastavení U Raka a Sluneční hodiny U Šneka. Zajímavé a pěkné sochy, které určitě cyklostezku zatraktivnily, což bylo také cílem.
Při příjezdu do Oslavan jsme zamířili rovnou na zámek, kde se nachází muzeum hornictví a energetiky a Hasičské muzeum. Je zde také Městský zámecký pivovar. Ten je o víkendu zavřený, ale i tak jsme měli možnost vyzkoušet pivo, které zde vaří. Nabízí jej Zámecká restaurace. Vyzkoušeli jsme Zámeckou jedenáctku a Medový ležák 12°. Po jídle a celkovém občerstvení jsem se vydali zpět. Tentokrát po druhé straně řek Oslavy a Jihlavy. Cesta opět vedla přes Ivančice, Za Ivančicemi se nachází další zajímavé místo, které stálo za zastavení. Lokalita se nazývá Stříbský mlýn. Je zde velký jez s pláží a občerstvením „Na parníku“. Podle množství koupajících se jedná o hojně vyhledávané místo obyvatel Ivančic. Místo na kopání je to opravdu pěkné. Nelze se divit, že zde Lucka, Zbyněk, Matouš a Šimon zůstali a my vyjeli bez nich. Poslední zastávkou našeho výletu byly opět Dolní Kounice. Chtěli jsme si koupit nějaké červené víno. Dolní Kounice jsou pěstováním červených vín vyhlášené. Zvláště Frankovky a Svatovavřineckého. Nakonec jsme si koupili vína z Vinařství Oulehla a Musil. Do Medlova u Brna jsme dojeli před půl šestou. Naložili jsme kola, převlékli se a o třičtvrtě na šest vyjeli domů. Tam, do Medlova….., jsme se dostali o čtvrt na osm. Všichni byli spokojení s příjemným výletem.
Oblast, kterou jsme projeli je krásná a zajímavá. Ani zdaleka jsme nestihli vše, co tato lokalita nabízí. Pro výlet s dětmi doporučuji navštívit Park Permonium. Je to unikátní areál, který je zakomponovaný do zrekonstruovaného neužívaného prostoru bývalého rosicko – oslavanského dolu Kukla. Jedná se o zábavní park s příběhem, který spojuje zábavu a adrenalinové zážitky s historií těžby černého uhlí v regionu Rosicko-oslavanského uhelného revíru.
Dalšími místy která stojí navštívit jsou zámek v Dolních Kounicích, Muzeum letce RAF Emila Bočka v Letkovicích, které nezahrnuje pouze muzeum, ale také restauraci. Vše je v nově zrekonstruované průmyslové budově. Hospodu na Vodárně Mašinhóz. Součástí této hospody je krytá letní zahrádka a milovníci historie si mohou prohlédnout historickou strojovnu s originálním strojním zařízením z let 1869 - 1919. To je jen část ze zajímavých míst, která zde stojí navštívit. Nejsou to ale jen tyto. O tom se přesvědčíte, když se sem vydáte. Neváhejte, stojí to za to.
Užitečné odkazy:
Klášter Rosa coeli – Wikipedie (wikipedia.org)
Zamekkounice-cz (hradkounice.cz)
Restaurace | RAF House | Jihomoravský kraj
http://www.hospodanavodarne.stranky1.cz/
ROZHLEDNA | ROZHLEDNA | Obec Hlína u Ivančic (obec-hlina.cz)
Společné foto po návratu do městyse Medlova
Na startu
Klášter Rosa Coeli - opat kláštera to není ....
Pod Ivančickým viaduktem
Rozhledna Alfonse Muchy - Róna
Společné foto u sochy padlého cyklisty
Zastavení U Raka
Rak v plné své kráse
Šnek
Stromokruh Evropy s kovovým srdcem
Stříbský mlýn