Tradičně, první sobotu v říjnu, pořádají turisté z Klubu českých turistů Hodonín Pochod slováckými vinohrady. Tuto sobotu, 5. října 2024, jsme se na 46. ročník vydali také my. Pochodu jsme se zúčastnili už po šesté. Naposledy před pěti lety, v roce 2019. Skoro to vypadalo, jako bychom chtěli na poslední účast navázat. Předpověď slibovala deštivé a chladné počasí. Bohužel nelhala. Stejné počasí bylo také před pěti lety. To však neodradilo 49 natěšených turistů, kteří připravovaný zájezd rychle zaplnili.
V šest hodin jsme vyjeli z Medlova. Další turisté přistoupili v Uničově a v Litovli. Tradiční přestávku na cestě jsme si udělali na benzínové pumpě u Vyškova. Na první místo startu pochodu, v Dolních Bojanovicích, jsme přijeli o půl deváté. Tady vystoupila necelá polovina turistů. Zde si vybrali jednu ze dvou tras, které pořadatelé připravili. 6 a 14 km. Druhým místem startu, které bylo zároveň cílem všech tras, byly vinné sklepy Nechory. Tady byl start okružní trasy dlouhé 15 km. Trasa byla naplánovaná ve směru na rozhlednu Na Podluží, dále na Starý Podvorov, Dolní Bojanovice, Josefov a do Nechor. My jsme se rozhodli, že si směr cesty obrátíme a první vyrazíme směrem k vinným sklepům v Josefově. Nejprve jsme se zaregistrovali u pořadatelů. Vyplnili jsme registrační lístek, zaplatili startovné 100 Kč. Za to jsme obdrželi startovací průkaz a skleničku na víno s logem pochodu. Vybavení jsme mohli vyrazit na trať pochodu. No, ale něco nám přece chybělo? Ano, nesměli jsme zapomenou na burčák. Po jeho zakoupení, nám už nic nechybělo a mohli jsme vyjít na první kilometry pochodu. Lehce pršelo, ale ne zase tak moc, abychom museli vytáhnout pláštěnky. Komplikace nás nečekaly shora, ale zdola. Hned na začátku byla cesta poměrně dost rozbahněná. Nohy nám začaly pomalu těžknout, ale z burčáku to určitě nebylo. První těžký úsek jsme zdárně překonali a nás čekala první zastávka v Josefově a také první kontrola. Té jsme využili k propagaci našeho Josefovského pochodu. Pořadatelé se o pochod zajímali. Vyzbrojili jsme je našimi kontaktními údaji. Věřím, že se v březnu, v Medlově, setkáme. Nyní zpět k vinným sklepům v Josefově. Ty jsou součástí vinařské obce Josefov, která má 385 obyvatel. Sklepy se nachází na okraji obce u modré a následně zelené turistické značky, která nás dovedla do další zastávky, do obce Dolní Bojanovice. Nejprve jsme museli překonat hodně rozbahněný terén.
Během pochodu jsou v Dolních Bojanovicích otevřeny sklípky. Vinaři zde nabízí své výrobky a také jiné občerstvení. V centru dění jsme se zdrželi skoro hodinu. Pak jsme pokračovali po cyklostezce Podluží do Starého Podvorova. Tam jsme došli právě v část. Místo slabých dešťových přeháněk přišel silnější déšť. Schovali jsme se u místní hospůdky U Ježka, kde je také obecní areál s podiem, kde se pořádají různé kulturní a společenské akce. Déšť, po dvaceti minutách, ustal a my mohli vyrazit směrem k rozhledně Na Podluží. Stejně jako na začátku pochodu. Už nepršelo, ale o to více jsme si užili blátivé cesty. Až těsně u rozhledny se cesta proměnila na cestu asfaltovou. Než jsme došli k rozhledně, stačili jsme si boty oklepat a očistit. Asfaltová cesta pokračovala také do cíle, do Nechor. Tam jsme došli před 15. hodinou. Měli jsme tedy více než 2 hodiny na nasávání atmosféry pochodu a samozřejmě na ochutnávku místních vín. Nezapomněli jsme ani na vyzvednutí pamětních listů. Počasí už bylo bez deště, atmosféry jsme si tedy užívali naplno. Před pátou jsme vyrazili k autobusu, který jsme museli chvíli hledat. Na podmáčené ploše, kde autobusy pravidelně parkují, autobusy stát nemohli. Byli zaparkované kolem cesty do Prušánek a také vzadu, za odstavnou plochou, na recyklačním dvoře obce. A právě tam stál náš autobus. V plánovaných 17 hodin jsme vyjeli domů. Přece jen, s ohledem na chladné a deštivé počasí, jsme byli rádi, že jsme v teplém autobuse. I přes nevlídné počasí jsme si pochod užili. Určitě jsme nebyli v Podluží naposledy.
PS: Víte proč se lokalita jmenuje Nechory?
Nezvyklý název této vesničky vinných sklepů vysvětluje pověst o nestřídmém vinaři, který cestou domů upadl a zůstal ležet u cesty. Na otázku kolem jdoucích: „Jsi opitý?“ odpověděl: “Ne chorý“…….
Foto: Pavel + Monika + Kamila I + Kamila II + Markéta