Dozlatova upečená husa a mladé svatomartinské víno. Ani jedno nemůže chybět při oslavě svátku svatého Martina, který připadá na 11. listopadu, kdy k nám podle pranostiky má tento světec na koni přivézt první sníh. Legend okolo tohohle svátku je plný internet a tak nemá cenu se tady rozepisovat. Na poslední akci našeho spolku navrhla Kamila, že bychom mohli na tenhle svátek něco podniknout a při té příležitosti si dát pečenou husu. Mezi posledním výletem a naším mikulášským pochodem byla velká časová mezera a tak mnozí z nás tenhle nápad uvítali jako možné zpestření podzimního času.

Byli jsme příjemně překvapeni, že po zveřejnění informace na našem webu byl o akci velký zájem. Jako startovací místo jsme určili vlakovou zastávku v Moravičanech, kam jsme se dostali vlakem z Červenky a následně po modré turistické vyrazili k lesu. V létě tenhle les postihla větrná smršť a platil zde zákaz vstupu do lesa, který měl platit do konce října. Jenže těsně před koncem října přišla další vichřice a znovu to padalo a tak byla na místě zvědavost jak to tam bude vypadat. Tenhle kout Doubravy patří k našim oblíbeným. Turistickou modrou, která vede do Úsova hodně lidí ze spolku využívá k cykloturistice a vedeme zde i trasy našeho " josefovského pochodu". Počasí bylo celkem slunečné a tak jsme si to v lese náramně užili. Při stoupání úvozem ke kapličce U joséfka se těm co byli vpředu naskytl neskutečný pohled na točícího se hada šlapajícich turistů. U kapličky vzniklo také první společné foto a jelikož bylo ještě hodně času tak jsem si dovolil navrhnout menší změnu trati a vyrazilo se po značeném vyhlídkovém okruhu KČT Loštice nám známou cestu orla. V tomhle podzimním období už nezavazí výhledům žádné listí a tak jsme se mohli kochat pohledem na točící se rameno řeky Moravy u Moravičan a pohledem na tamní jezero známý "bagr". V polovině okruhu jsme se pomalu začali vracet na modrou a začali pomalu šplhat na Vrabec , jeden z největších kopců v Doubravě. Tam jsme se snad poprvé setkali z následky vichřice, ale cestě ke studánce nám to nevadilo.

U studánky nebo také stanoviště dvou osamělých ( narážka na letošní josefovský pochod, kdy zde bylo stanoviště naší kontroly) vzniklo další skupinové foto, ale hlavně Kamila, která byla iniciátorem téhle akce, rozdělala láhev svatomartinského a začalo se oslavovat. Škoda že nám nevyšel ještě čas, mělo být 11:11:11, ale to už nás čekali V zámecké restauraci v Úsově a tak se muselo trochu zrychlit. Ještě pohled u hájenky na Klučích a pak už mohl festival obžerství pomalu začít. Za celý pochod jsme podle Endomonda spálili přibližně 2274kcal, požitím husího stehýnka, šesti knedlíků a dvou druhů zelí společně s pivkem jsme to hravě dohnali. Musíme pochválit obsluhu a kuchyni restaurace , že vše v pohodě zvládli a husa byla excelentní. Po obědě jsme byli rádi, že už se vyrazilo a chůzí jsme trochu vytrávili. Do Medlova se šlo po tradiční zelené, ale v půli cesty se odbočilo a trasou naší desítky, přes Barboru ( skvělé vyhlídkové místo) kolem skácených topolů. Závěrečné posezení a hodnocení akce se přesunulo do Penzionu Pavlík kde ten den probíhal den otevřených dveří. Tam se někteří z nás veřejně ztrapnili při hře zvané bowling ( místopředseda), ale náladu po dobré akci to nemohlo zkazit.

Myslíme si, že tahle tradice bude mít pokračování a už teď se mluvilo, že příští rok by se mohlo jít na Střelice. Tak za rok nashledanou.