Krásno u Šumperka
Už po třetí jsme se na konci října sešli, abychom oslavili příchod podzimu tradiční procházkou. Dvakrát jsme výlet ukončovali v Novém Malíně, kam jsme se dostali průchodem takzvané Malínské rokle. Letos to chtělo nějakou z měnu, a tak se dohodlo, že se půjde na osadu Krásné u Šumperka a kolem místní přehrady do Vikýřovic.
Start jako vždy byl stejný. Ráno na autobusovém nádraží v Uničově. Patnáct natěšených turistů + čtyři pařmeni ukončující bujarou noc nastoupilo do busu směr Oskava. Ti čtyři se naštěstí chovali slušně (everybody) a ten zbytek dojel na konečnou do Bedřichova k bývalé továrně odkud po červené turistické značce dorazil na louku k chatě nedaleko skalnaté vyhlídky (bývalí hrad) Rabštejn.
Tohle místo je nám všem velice dobře známé. Několikrát do roka tuhle lokalitu navštívíme. Je tady doslova křižovatka tras, odsud se dá dostat třeba do Rýmařova, nebo na sedlo Skřítek (vstupní brána ke hřebenu) anebo právě směr Šumperk, kde se dá potom hodně improvizovat. Místní horská chata nabízí samozřejmě širokou škálu služeb od možnosti ubytování, případně stanování v blízkosti chaty a samozřejmě bohaté občerstvení. To nám po celkem náročnějším stoupání v takřka londýnském počasí přišlo náramně vhod. Teplá čočková polévka, čaj s rumem a samozřejmě zlatavý mok z produkce rýmařovského (rabštejnský kvapík) a hanušovického (májový ležák) pivovaru nikoho neurazili a příjemně nás nabudili k dalšímu pokračování. Po vrstevnici žluté turistické lesní zpevněné cestě, jsme se dostali na rozcestí Hvězda, další důležitou křižovatku cest v tomhle okolí. Zde se nachází přístřešek, kde došlo k předání bronzových medailí všem zúčastněným ženám i dívkám za to, že se aktivně zúčastňují akcí spolku. Jelikož i nadále převládalo sychravé počasí mnoho výhledů nám to však nenabízelo. Cestu nám ale zase zpříjemňovalo určitě sbírání hub, které zde hojně rostly. Od Hvězdy se pokračovalo zase po červené i modré, které vedli pod Kamenný vrch. Tenhle kopec, o který se prý dělili malínští a šumperáci, prý býval nejlepší vyhlídkou. Kopec však v dnešní době je úplně zalesněn, a tak snad jen z jeho vrcholu (Kamenec) kde se na skalisku nachází amatérská rozhlednička (vstup jen na vlastní nebezpečí) bylo něco trochu vidět. Mlha se zde začala pomalu rozpadat (950 m.n.m) a tak nad vrcholky smrků se nám postupně odhalovala televizní věž na Pradědu. Nachází se zde i vrcholová kniha, a tak po povinném fotu došlo i na zapsání naší návštěvy. Poté už po červené se začalo nejprve postupně, poté i ostřeji klesat do Krásna.
Tahle osada nedaleko Šumperka se asi nejvíce proslavila filmem Ondřeje Sokola Krásno, který se zde natáčel, ale i nedalekou přehradou vybudovanou v osumdesátých letech minulého století, v dnešní době hlavně v létě navštěvovanou rekreanty. Bohužel bylo po sezóně, a tak přehrada byla prázdná, a protože jsme zase přišli do mlhy a čas byl neúprosný tak se rozhodlo, že se nejde do Vikýřovic, ale zase do Nového Malína, který byl podstatně blíže. V teple místní hospůdky nedaleko kostela, jsme se stejně u májového ležáku shodli, že i přes částečnou indispozici sluníčka stál tenhle výlet plný barev, které umí nakreslit jen akademický malíř " Podzim" za to.
